Kompletní přehled exekucí: Jak zjistit své závazky a bránit se

Základní informace o exekučním řízení

Exekuční řízení představuje zákonný proces vymáhání pohledávek, kdy věřitel prostřednictvím soudního exekutora vymáhá svou pohledávku po dlužníkovi. Každé exekuční řízení začíná podáním exekučního návrhu oprávněným (věřitelem) k exekutorovi. Exekutor následně požádá exekuční soud o pověření k provedení exekuce. Po získání pověření může exekutor začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného (dlužníka).

V současné době má každý občan možnost zjistit, zda je proti němu vedena exekuce, a to prostřednictvím Centrální evidence exekucí. Tento seznam probíhajících exekucí je veřejně přístupný na internetu nebo na pobočkách Czech POINTu. Pro získání přehledu exekucí je nutné uhradit správní poplatek, jehož výše se odvíjí od počtu stran výpisu.

Exekutor má k dispozici širokou škálu způsobů, jak může dluh vymáhat. Mezi nejčastější patří srážky ze mzdy, zabavení movitých věcí, blokace bankovních účtů nebo prodej nemovitostí. Důležité je vědět, že exekutor musí dodržovat zákonem stanovené nezabavitelné minimum, které musí dlužníkovi zůstat pro zajištění základních životních potřeb.

V rámci exekučního řízení má povinný (dlužník) určitá práva i povinnosti. Mezi základní povinnosti patří součinnost s exekutorem a pravdivé uvedení informací o svém majetku. Na druhou stranu má dlužník právo navrhnout zastavení exekuce, pokud existují zákonné důvody, nebo může požádat o splátkový kalendář.

Významnou součástí exekučního řízení jsou také náklady, které zahrnují odměnu exekutora, náhradu jeho hotových výdajů, náhradu za ztrátu času a náhradu za doručení písemností. Tyto náklady hradí zpravidla povinný nad rámec vymáhané částky. Proto je důležité řešit své dluhy včas a předejít tak exekučnímu řízení, které může původní dluh významně navýšit.

Pro efektivní řešení exekucí je klíčová komunikace s exekutorem. Mnoho dlužníků se dopouští zásadní chyby tím, že před exekutorem utíkají a nekomunikují. Přitom právě aktivní přístup a snaha o dohodu může vést k příznivějšímu řešení situace, například formou splátkového kalendáře nebo částečného odpuštění příslušenství pohledávky.

V případě více exekucí proti jednomu povinnému se uplatňuje princip přednosti, kdy jsou pohledávky uspokojovány podle pořadí, v jakém byly exekutorovi doručeny exekuční návrhy. Existují však přednostní pohledávky, jako například výživné na nezletilé děti, které mají při vymáhání přednost před ostatními. Pro dlužníka je v takové situaci důležité mít přehled o všech svých exekucích a jejich aktuálním stavu, k čemuž slouží právě výpis z Centrální evidence exekucí.

Druhy exekucí v České republice

V České republice existuje několik základních druhů exekucí, které mohou být nařízeny na základě pravomocného exekučního titulu. Nejčastějším typem je exekuce srážkami ze mzdy, při které exekutor přikazuje zaměstnavateli dlužníka, aby část mzdy zasílal přímo na účet exekutora. Tento způsob je velmi efektivní, protože dlužník nemůže zabránit strhávání částek ze své výplaty.

Dalším významným druhem je exekuce přikázáním pohledávky z účtu, kdy exekutor může zmrazit a následně zabavit finanční prostředky na bankovních účtech povinného. Banka musí na pokyn exekutora zablokovat účet do výše vymáhané částky a následně prostředky převést exekutorovi. Dlužník má nárok pouze na jednorázový výběr životního minima.

Exekuce movitých věcí představuje způsob, při kterém exekutor může zabavit hmotný majetek dlužníka přímo v místě jeho bydliště nebo na jiném místě, kde se majetek nachází. Exekutor sestavuje soupis věcí, které následně může prodat v dražbě. Zákon stanovuje věci, které nemohou být zabaveny, například běžné oblečení, základní vybavení domácnosti nebo zdravotnické potřeby.

Velmi závažným typem je exekuce prodejem nemovitých věcí, která se týká domů, bytů, pozemků a jiných nemovitostí ve vlastnictví dlužníka. Tento způsob exekuce je považován za krajní řešení vzhledem k jeho dopadu na životní situaci dlužníka. Nemovitost je oceněna znalcem a následně prodána v dražbě.

Exekuce pozastavením řidičského oprávnění může být nařízena pouze v případě vymáhání nedoplatků na výživném pro nezletilé děti. Tento specifický druh exekuce má především motivační charakter a může být zrušen, pokud dlužník začne dlužné výživné hradit nebo uzavře splátkový kalendář.

V rámci exekučního řízení může být také nařízena exekuce příjmů z podnikání, kdy exekutor může postihnout příjmy z podnikatelské činnosti dlužníka. To zahrnuje jak příjmy ze živnosti, tak podíly na zisku společností. Exekutor může ustanovit správce závodu, který dohlíží na hospodaření podniku.

Zvláštním druhem je exekuce prodejem podniku, která postihuje celý podnik dlužníka včetně všech jeho součástí. Tento způsob je využíván zejména u větších dluhů a může vést k úplnému ukončení podnikatelské činnosti povinného.

Exekuce správou nemovité věci umožňuje exekutorovi ustanovit správce, který zajišťuje běžnou správu nemovitosti a výnosy z ní (například nájemné) jsou použity na úhradu dluhu. Tento způsob je méně invazivní než přímý prodej nemovitosti, protože dlužník o nemovitost nepřichází.

Všechny tyto druhy exekucí mohou být kombinovány podle povahy případu a majetkových poměrů dlužníka. Exekutor je povinen volit takové způsoby exekuce, které jsou přiměřené výši dluhu a nezpůsobují nepřiměřenou újmu dlužníkovi nebo třetím osobám.

Centrální evidence exekucí a její funkce

Centrální evidence exekucí představuje komplexní elektronický systém, který spravuje Exekutorská komora České republiky. Tento systém slouží jako jednotná databáze všech exekučních řízení na území České republiky a poskytuje důležité informace o probíhajících i ukončených exekucích. Veřejnost má možnost do této evidence nahlížet prostřednictvím webového rozhraní, přičemž přístup je zpoplatněn dle platného ceníku.

V rámci Centrální evidence exekucí lze získat detailní přehled o exekučních řízeních vedených proti konkrétní fyzické či právnické osobě. Systém obsahuje údaje o jednotlivých exekučních řízeních, včetně informací o soudním exekutorovi, který exekuci vede, spisové značky, data zahájení exekuce a označení exekučního titulu. Evidence také poskytuje informace o stavu řízení, tedy zda je exekuce aktivní, nebo již byla ukončena.

Pro věřitele představuje Centrální evidence exekucí neocenitelný nástroj při posuzování bonity potenciálních obchodních partnerů. Před uzavřením významných obchodních vztahů si mohou ověřit, zda proti druhé straně není vedeno exekuční řízení, což může významně snížit riziko budoucích problémů s vymáháním pohledávek. Stejně tak je systém využíván bankami a dalšími finančními institucemi při posuzování žádostí o úvěr.

Seznam probíhajících exekucí v centrální evidenci obsahuje veškeré relevantní údaje potřebné pro identifikaci dlužníka a exekučního řízení. U fyzických osob se jedná zejména o jméno, příjmení, datum narození a bydliště, u právnických osob pak název, sídlo a identifikační číslo. Důležitou součástí záznamu jsou také údaje o pohledávce, včetně její výše a důvodu vzniku.

Systém je pravidelně aktualizován a exekutoři mají zákonnou povinnost do něj zapisovat všechny relevantní informace o průběhu exekučního řízení. To zajišťuje, že údaje v evidenci jsou vždy aktuální a poskytují věrný obraz o exekuční situaci v České republice. Přístup do systému je zabezpečen a podléhá přísným pravidlům ochrany osobních údajů.

Pro dlužníky představuje Centrální evidence exekucí možnost získat kompletní přehled o všech exekucích, které jsou proti nim vedeny. Mohou si tak ověřit aktuální stav svých závazků a případně kontaktovat příslušné exekutory s žádostí o řešení své situace. Systém také umožňuje sledovat průběh jednotlivých exekučních řízení a kontrolovat, zda jsou všechny údaje správně evidovány.

Evidence slouží také jako důležitý nástroj pro státní orgány a instituce, které potřebují ověřovat informace o exekucích při výkonu své činnosti. Významnou roli hraje například při poskytování sociálních dávek nebo při posuzování žádostí o různé formy státní podpory. Systém tak přispívá k efektivnějšímu fungování státní správy a prevenci zneužívání sociálního systému.

Práva a povinnosti dlužníka

V rámci exekučního řízení má dlužník jasně stanovená práva a povinnosti, které musí respektovat a může je aktivně využívat. Každý dlužník má především právo být informován o probíhající exekuci a má možnost nahlížet do exekučního spisu. Toto právo lze uplatnit přímo na exekutorském úřadě, který exekuci vede. Dlužník může také požádat o kompletní přehled všech vedených exekucí prostřednictvím Centrální evidence exekucí nebo na pobočce Czech POINT.

Zásadním právem dlužníka je možnost bránit se proti neoprávněné exekuci podáním návrhu na zastavení exekuce nebo námitky podjatosti exekutora. Dlužník má také právo požádat o odklad exekuce, pokud se nachází v přechodné tíživé situaci, kterou nezavinil. V takovém případě musí své tvrzení doložit relevantními důkazy a dokumenty.

Mezi základní povinnosti dlužníka patří součinnost s exekutorem. Dlužník musí pravdivě a úplně uvést své majetkové poměry, včetně informací o svém zaměstnavateli, bankovních účtech a dalším majetku. Zatajování majetku nebo jeho převádění na jiné osoby je považováno za maření exekuce a může být trestně postihováno.

V seznamu probíhajících exekucí může dlužník sledovat aktuální stav jednotlivých řízení a výši vymáhaných částek. Je důležité vědět, že dlužník má právo na stanovení pořadí úhrady jednotlivých exekucí, přičemž přednostní pohledávky jsou uspokojovány jako první. Dlužník má také právo na zachování nezabavitelné částky ze své mzdy, která mu musí zůstat pro zajištění základních životních potřeb.

Významným právem dlužníka je možnost požádat o splátkový kalendář nebo uzavřít s věřitelem dohodu o postupném splácení dluhu. Exekutor je povinen takový návrh předat věřiteli k vyjádření. Dlužník má také právo na informace o nákladech exekuce a může požadovat jejich vyčíslení. Tyto náklady musí být přiměřené a odpovídat skutečně provedeným úkonům.

V případě, že je vedeno více exekucí současně, má dlužník právo na sloučení exekucí u jednoho exekutora, což může vést ke snížení celkových nákladů. Dlužník musí být také informován o všech významných úkonech v exekučním řízení, jako je například dražba majetku nebo přikázání pohledávky. Má právo se k těmto úkonům vyjádřit a případně navrhnout alternativní řešení.

Je důležité si uvědomit, že aktivní přístup dlužníka k řešení své situace může významně ovlivnit průběh exekuce. Komunikace s exekutorem, včasné reagování na výzvy a využívání zákonných možností obrany jsou klíčové pro úspěšné vyřešení exekuční situace. Dlužník by měl vždy jednat transparentně a využívat svá práva v souladu se zákonem, což může vést k efektivnějšímu průběhu exekučního řízení a případně i k dosažení přijatelného řešení pro všechny zúčastněné strany.

Způsoby vymáhání pohledávek exekutorem

Exekutor má k dispozici několik zákonných způsobů, jak může vymáhat dlužné pohledávky od povinného. Nejčastějším způsobem je srážka ze mzdy nebo jiných příjmů, kdy exekutor kontaktuje zaměstnavatele dlužníka a nařídí mu, aby část mzdy zasílal přímo na účet exekutora. Tento způsob je efektivní především u osob v pracovním poměru nebo pobírajících důchod či jiné pravidelné dávky.

Další významnou metodou je exekuce přikázáním pohledávky z účtu, kdy exekutor může zmrazit a následně zabavit finanční prostředky na bankovních účtech povinného. Banky jsou povinny na výzvu exekutora zablokovat účet do výše vymáhané částky a následně prostředky převést exekutorovi. Dlužník má nárok pouze na jednorázové vyplacení životního minima.

Prodej movitých věcí představuje další způsob vymáhání, při kterém exekutor může vstoupit do bytu či jiných prostor povinného a sepsat věci, které následně prodá v dražbě. Tento postup zahrnuje detailní soupis majetku, jeho ocenění a následnou dražbu. Exekutor přitom musí respektovat zákonné výjimky týkající se věcí nezbytných k uspokojování základních životních potřeb dlužníka a jeho rodiny.

Velmi účinným způsobem je také exekuce prodejem nemovitých věcí. V tomto případě exekutor zajistí znalecké ocenění nemovitosti, zapíše exekuční právo do katastru nemovitostí a následně může nemovitost prodat v dražbě. Tento způsob je považován za jeden z nejzávažnějších zásahů do práv povinného, proto se k němu přistupuje až po vyčerpání jiných možností.

V rámci seznamu probíhajících exekucí může oprávněný sledovat, jaké způsoby vymáhání exekutor aktuálně využívá. Přehled exekucí poskytuje komplexní informace o všech aktivních exekučních řízeních vedených proti povinnému, včetně použitých způsobů vymáhání a jejich úspěšnosti. Exekutor může kombinovat různé způsoby vymáhání, aby dosáhl co nejvyšší efektivity.

Pozastavení řidičského oprávnění je specifickým způsobem vymáhání, který lze použít pouze u některých typů pohledávek, zejména při vymáhání výživného. Exekutor může přistoupit také k postižení podílu povinného v obchodní společnosti nebo družstvu, případně k pozastavení živnostenského oprávnění. Tyto způsoby se využívají především u podnikajících osob.

Při všech způsobech vymáhání musí exekutor dodržovat přísná pravidla stanovená exekučním řádem a dalšími právními předpisy. Povinný má právo být o všech krocích exekutora informován a může proti nim podávat opravné prostředky. Exekutor musí respektovat princip přiměřenosti a volit takové způsoby vymáhání, které povedou k uspokojení oprávněného, ale současně nebudou nepřiměřeně zasahovat do práv povinného.

Náklady spojené s exekučním řízením

Exekuční řízení s sebou přináší značné finanční zatížení pro dlužníka, které výrazně převyšuje původní dlužnou částku. Celkové náklady exekuce se skládají z několika složek, které se v průběhu řízení načítají. Primárně jde o základní jistinu, tedy původní dluh, ke kterému se připočítává zákonný úrok z prodlení. Tento úrok může v některých případech dosáhnout až výše původního dluhu, zejména pokud exekuce trvá delší dobu.

Významnou položkou jsou náklady oprávněného, které zahrnují především odměnu jeho právního zástupce. Tyto náklady se stanovují podle advokátního tarifu a jejich výše závisí na hodnotě vymáhané pohledávky. K tomu se připočítává odměna exekutora, která je stanovena vyhláškou a činí minimálně 3.000 Kč. Při vyšších částkách se odměna počítá procentuálně z vymáhané sumy. Exekutorovi navíc náleží náhrada hotových výdajů, která je stanovena paušální částkou 3.500 Kč.

V seznamu probíhajících exekucí lze vidět, že další náklady vznikají v souvislosti s jednotlivými úkony exekutora. Patří sem například náklady na zjišťování majetku dlužníka, náklady na dopravu při mobiliární exekuci, poplatky za výpisy z různých rejstříků či náklady na znalecké posudky při oceňování majetku. Tyto položky mohou v součtu dosáhnout desetitisíců korun.

Dlužník by měl věnovat zvýšenou pozornost přehledu exekucí, kde jsou uvedeny veškeré náklady. V případě, že má dlužník více exekucí současně, náklady se násobí počtem vedených řízení. Proto je důležité řešit dluhovou situaci co nejdříve, ideálně ještě před nařízením exekuce. V opačném případě může původní dluh narůst až na několikanásobek.

Zvláštní kategorií jsou náklady spojené s případným zastavením exekuce nebo jejím odkladem. I tyto úkony jsou zpoplatněny a mohou představovat další finanční zátěž. V případě zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti dlužníka hradí náklady exekuce oprávněný, což může být důvodem, proč někteří věřitelé váhají s podáním exekučního návrhu u dlužníků, u kterých je předpoklad nemajetnosti.

Pro minimalizaci nákladů je klíčová komunikace s exekutorem a případně i s oprávněným. Dobrovolným plněním v rámci výzvy k úhradě vymáhané povinnosti lze dosáhnout snížení nákladů až o 50 procent. Dlužník má také možnost požádat o splátkový kalendář nebo o posečkání s úhradou nákladů. V některých případech lze dosáhnout i částečného odpuštění nákladů, zejména pokud dlužník prokáže svou tíživou sociální situaci.

Náklady exekuce jsou přednostní pohledávkou a uspokojují se před samotnou jistinou dluhu. To v praxi znamená, že i když dlužník začne splácet, nejprve se hradí náklady exekuce a až poté se začne umořovat samotný dluh. Proto je důležité při plánování oddlužení počítat s těmito dodatečnými náklady a zahrnout je do celkové částky, kterou bude nutné uhradit.

Exekuce jsou jako temné stíny, které se plíží za námi a připomínají nám naše dluhy vůči společnosti i sobě samým.

Radmila Procházková

Možnosti zastavení exekuce

Zastavení exekuce představuje významný právní krok, kterým lze ukončit probíhající exekuční řízení. V rámci přehledu exekucí je důležité vědět, že exekuci lze zastavit několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifické podmínky a náležitosti. Nejčastějším důvodem pro zastavení exekuce je situace, kdy dlužník prokáže, že již svůj dluh uhradil, případně že došlo k promlčení pohledávky. V seznamu probíhajících exekucí se můžeme setkat i s případy, kdy je exekuce vedena neoprávněně nebo v rozporu se zákonem.

Jednou z možností zastavení exekuce je podání návrhu na zastavení přímo k exekutorovi. Tento postup je vhodný zejména v případech, kdy dlužník disponuje jasnými důkazy o tom, že exekuce není oprávněná. Exekutor má povinnost se takovým návrhem zabývat a pokud shledá důvody za oprávněné, může exekuci zastavit. V opačném případě postoupí návrh soudu k rozhodnutí.

Další významnou možností je zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti dlužníka. Pokud se prokáže, že dlužník nedisponuje žádným majetkem a jeho situace se v posledních letech nezměnila, může soud rozhodnout o zastavení exekuce. Tento postup je však podmíněn tím, že se věřitel k návrhu na zastavení exekuce připojí nebo s ním alespoň vysloví souhlas.

V rámci přehledu exekucí je třeba zmínit i možnost zastavení exekuce z důvodu nepřiměřenosti. Tato situace nastává zejména tehdy, když by pokračování v exekuci bylo v rozporu s dobrými mravy nebo by způsobilo dlužníkovi nepřiměřenou újmu. Soud v takovém případě posuzuje především poměr mezi vymáhanou částkou a hodnotou majetku, který má být exekucí postižen.

Významnou roli hraje také možnost zastavení exekuce v případě úmrtí dlužníka. Pokud zemřelý nezanechal žádný majetek nebo je jeho hodnota zanedbatelná, může být exekuce zastavena. V případě, že po zemřelém zůstal majetek, exekuce přechází na dědice, kteří však odpovídají za dluhy pouze do výše nabytého dědictví.

Pro úspěšné zastavení exekuce je klíčové včasné jednání a správné právní postupy. Dlužník by měl vždy pečlivě prostudovat seznam probíhajících exekucí a konzultovat svou situaci s právním odborníkem. Ten může pomoci identifikovat nejvhodnější způsob zastavení exekuce a připravit potřebnou dokumentaci. V některých případech může být účelné kombinovat různé právní nástroje a postupy, aby bylo dosaženo požadovaného výsledku.

Je také důležité zmínit, že v rámci exekučního řízení existuje možnost odkladu exekuce, který sice neznamená její definitivní zastavení, ale může poskytnout dlužníkovi potřebný čas k vyřešení své situace. Odklad exekuce lze získat například v případě přechodných finančních obtíží, kdy je pravděpodobné, že dlužník bude v dohledné době schopen svůj dluh uhradit.

Ochrana majetku při exekuci

Při exekučním řízení má dlužník právo na ochranu určitého majetku, který je ze zákona vyloučen z exekuce. Základním principem je zachování důstojného života dlužníka a jeho rodiny, proto nelze zabavit veškerý majetek. Mezi věci, které exekutor nemůže zabavit, patří běžné oblečení, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsteny a další předměty podobné povahy. Rovněž jsou chráněny zdravotnické potřeby a pomůcky, které dlužník potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě.

V rámci seznamu probíhajících exekucí je důležité vědět, že exekutor musí dodržovat přesně stanovené postupy a nemůže svévolně zabavovat majetek. Dlužník má právo podat návrh na částečné zastavení exekuce, pokud se domnívá, že některé věci byly zabaveny neoprávněně. Tento návrh musí být podán do 30 dnů od soupisu majetku.

Zvláštní ochrana se vztahuje na finanční prostředky. Na účtu dlužníka musí zůstat částka ve výši dvojnásobku životního minima, která je určena k zajištění základních životních potřeb. Při srážkách ze mzdy je chráněna nezabavitelná částka, která se vypočítává podle zákonného vzorce a zohledňuje počet vyživovaných osob.

V přehledu exekucí je také důležité zmínit ochranu obydlí. Pokud dlužník vlastní nemovitost, která slouží k bydlení, a jeho dluh nepřesahuje 30 000 Kč, nemůže být tato nemovitost prodána v dražbě. Výjimkou jsou případy, kdy dluh vznikl z trestné činnosti nebo při poškození zdraví z nedbalosti.

Pro efektivní ochranu majetku je klíčové aktivně komunikovat s exekutorem a včas reagovat na jeho výzvy. Dlužník má právo nahlížet do exekučního spisu a pořizovat si z něj výpisy či kopie. Může také požádat o splátkový kalendář nebo o odklad exekuce, pokud se nachází v přechodné tíživé situaci.

V případě, že má dlužník více exekucí, je důležité sledovat jejich pořadí a prioritu. Exekuce se uspokojují podle pořadí, v jakém byly exekutorovi doručeny. Přednostní pohledávky, jako jsou výživné na děti nebo náhrada újmy na zdraví, mají při vymáhání přednost před ostatními pohledávkami.

Ochrana majetku zahrnuje také možnost podat námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce. Tyto náklady musí být přiměřené a odpovídat skutečně vynaloženému úsilí exekutora. Dlužník může také požádat o snížení vymáhané částky, pokud prokáže, že by její vymáhání vedlo k jeho nepřiměřenému postihu.

Pro komplexní ochranu svých práv může dlužník využít služeb právního zástupce nebo se obrátit na bezplatnou právní poradnu. Důležité je jednat proaktivně a nenechat situaci dojít do stadia, kdy už není možné efektivně bránit svá práva.

Oddlužení jako alternativa k exekuci

Oddlužení představuje zákonnou cestu, jak se vypořádat s dluhy a vyhnout se exekučnímu řízení. V situaci, kdy člověk čelí několika exekucím současně nebo vidí, že nebude schopen své závazky splácet, může být oddlužení neboli osobní bankrot skutečně efektivním řešením. Tento proces umožňuje dlužníkovi splatit své dluhy řízeným způsobem a po splnění stanovených podmínek dosáhnout osvobození od zbytku dluhů.

Pro zahájení procesu oddlužení je nutné podat návrh k insolvenčnímu soudu. Důležitým předpokladem je schopnost splatit alespoň 30 % závazků během 5 let. V některých případech může být tato doba zkrácena na 3 roky, zejména u seniorů nebo osob se zdravotním postižením. Během oddlužení je dlužník pod dohledem insolvenčního správce, který kontroluje jeho příjmy a výdaje.

Na rozdíl od exekuce, kde může probíhat několik řízení současně a každý věřitel se snaží získat své pohledávky samostatně, oddlužení spojuje všechny dluhy do jednoho řízení. Věřitelé jsou uspokojováni poměrně podle výše svých pohledávek. To znamená spravedlivější rozdělení dostupných prostředků mezi všechny věřitele.

V přehledu exekucí často vidíme, že dlužníci čelí mnoha exekucím najednou, což může vést k paralýze jejich finanční situace. Seznam probíhajících exekucí může obsahovat desítky položek, přičemž původní dluh často narůstá o úroky, penále a náklady exekučního řízení. Oddlužení v takové situaci nabízí možnost zastavit narůstání dluhů a začít je systematicky řešit.

Významnou výhodou oddlužení je ochrana před dalšími exekucemi. Po schválení oddlužení jsou všechna exekuční řízení pozastavena a nová nemohou být zahájena. Dlužník tak získává prostor pro stabilizaci své finanční situace. Navíc během oddlužení přestávají narůstat úroky z dluhů, což významně ulehčuje jejich splácení.

Pro úspěšné zvládnutí oddlužení je klíčové dodržovat stanovený splátkový kalendář a spolupracovat s insolvenčním správcem. Dlužník musí pravidelně dokládat své příjmy a oznámit každou změnu své finanční situace. Důležité je také poctivé jednání a snaha maximalizovat své příjmy, aby bylo možné uspokojit věřitele v co nejvyšší míře.

V praxi se ukazuje, že oddlužení může být efektivnější než dlouhodobé setrvávání v exekucích. Zatímco v exekuci může dlužník zůstat prakticky neomezeně dlouho, oddlužení nabízí časově ohraničené řešení s vidinou nového začátku. Po úspěšném dokončení oddlužení je dlužník osvobozen od zbytku dluhů a může začít znovu budovat svou finanční stabilitu bez zatížení minulostí.

Statistiky exekucí v ČR

V České republice představují exekuce závažný společenský problém, který ovlivňuje životy statisíců občanů. Podle aktuálních údajů Exekutorské komory ČR se v roce 2025 počet aktivních exekucí pohyboval kolem 4,1 milionu případů, které se týkaly přibližně 700 tisíc osob. Tento stav, přestože došlo k mírnému poklesu oproti předchozím letům, stále představuje významnou zátěž pro českou společnost.

Statistická data ukazují, že nejvíce zatíženými regiony jsou tradičně Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde se koncentruje největší počet osob v exekuci v přepočtu na obyvatele. V těchto oblastech se často setkáváme s fenoménem vícečetných exekucí, kdy jedna osoba čelí třem a více exekučním řízením současně. Průměrná výše vymáhané částky se pohybuje okolo 300 000 Kč, přičemž významnou část tvoří příslušenství pohledávky, tedy úroky a náklady řízení.

Alarmující je skutečnost, že přibližně 30 % všech exekucí se týká původních dluhů do 10 000 Kč, které však kvůli narůstajícímu příslušenství často dosahují několikanásobně vyšších částek. Tento jev poukazuje na problematiku takzvaného dluhového spirály, kdy se původně malé dluhy stávají pro dlužníky prakticky nesplatitelnými.

Významným trendem posledních let je nárůst počtu seniorů v exekuci, přičemž tato skupina představuje již více než 15 % všech osob v exekuci. Statistiky také odhalují, že přibližně 70 % všech exekucí trvá déle než tři roky, což významně komplikuje možnost dlužníků vrátit se do běžného ekonomického života.

Z hlediska věkové struktury dlužníků dominuje skupina osob ve věku 35-50 let, která tvoří přibližně 45 % všech případů. Zajímavým údajem je také genderové rozdělení, kdy muži tvoří přibližně 55 % dlužníků, zatímco ženy 45 %. V posledních letech se však tento poměr postupně vyrovnává.

Důležitým aspektem je také úspěšnost vymáhání, která se dlouhodobě pohybuje okolo 25 %. To znamená, že pouze čtvrtina exekucí končí úspěšným vymožením pohledávky. Tento fakt významně ovlivňuje jak věřitele, tak celý systém vymáhání pohledávek. Statistiky také ukazují, že přibližně 60 % všech exekucí je vedeno pro pohledávky soukromých subjektů, zatímco zbývajících 40 % tvoří pohledávky veřejnoprávních institucí.

V kontextu mezinárodního srovnání se Česká republika řadí mezi země s nadprůměrným počtem exekucí v přepočtu na obyvatele v rámci Evropské unie. Tento stav je částečně důsledkem legislativního vývoje po roce 2001, kdy došlo k privatizaci exekutorské činnosti, ale také důsledkem společenských změn a ekonomických krizí posledních desetiletí.